V roce 1908 se slavilo 60. výročí nástupu na trůn císařem Františkem Josefem I., což byla příležitost k mnoha slavnostním shromážděním či akcím. Pozadu nezůstala ani Praha, kde proběhla ve dnech 14.5. – do 25.10.1908 Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory. Jejím cílem byla nejen oslava panujícího císaře, ale i propagace Českých zemí a jejich hospodářské základny.

Po rakousko-uherském dobytí Srbska v říjnu 1915 podléhalo srbské území vojenské správě. Ta zde suplovala státní správu a mimo jiné organizovala i civilní poštovnictví na dobytém teritoriu. Původní srbské poštovní úřady nahradily vojenské „etapní pošty“ .

Uživatelé poštovních služeb hledali vždy co nejjednodušší a nejpohodlnější řešení. Častým problémem příjemců byla nutnost otevírání zalepených obálek, k čemuž byly třeba nůžky či nožík. Pokud z nejrůznějších důvodů neměla adresát tyto nástroje k dispozici, mohl být problém, jak se ke zprávě dostat.  Pro tyto případy vydávaly poštovní správy tzv. zálepky (Kartenbrief / lettercard) 

Pražské čtvrti Holešovice a Bubny dnes již každý považuje za automatickou součást městské části Praha 7. Součástí města se ale staly teprve roku 1884, kdy se jako vůbec první obec připojily k tehdejší Praze. Původně se jednalo o dvě zcela samostatné obce, které se sloučily do společného celku Holešovice-Bubny teprve roku 1850. 

V případě prvoválečných rakousko-uherských zajatců se zpravidla setkáváme jen s dopisnicemi či zajateckými lístky, občas i s dopisnicemi týkajícími se převodů peněz našim zajatcům vězněným státy Dohody.

Válka mezi Pruskem a Rakouskem proběhla v létě roku 1866. Sbory rakouské armády seformovaly na Moravě a odtud se přesunovaly k Hradci Králové, kde se dne 3. července uskutečnila hlavní bitva, ve které byla rakouská vojska tvrdě poražena. Na severním bojišti operovalo 7 sborů a 5 samostatných jezdeckých divizí řízených vrchním velitelem, polním zbrojmistrem Ludvíkem von Benedekem.

Není příliš známo, že Rakousko-Uhersko patřilo mezi evropské pionýry letecké pošty. První stálá letecká poštovní linka byla otevřena již v roce 1918 mezi Vídní, Krakovem a Lvovem. Všechna tato tři města se tehdy nacházela na území monarchie, dnes leží ve třech různých státech: Rakousku, Polsku a na Ukrajině.

Řeka Dyje, německy Thaya, vzniká na soutoku Moravské a Rakouské Dyje v Dolnorakouském městečku Raabs an der Thaya. Její tok je necelých 240 km dlouhý a na svém konci se v česko-slovensko-rakouském trojmezí vlévá do řeky Moravy jako její nejdelší přítok. Horní tok Dyje od Raabsu po Znojmo, charakteristický meandrujícím a poměrně hluboký kaňonem, protéká Rakouskem a u dalšího městečka Drosendorf vtéká na Moravu. Po dalších zhruba 30 km se stáčí zpět k jihu, stává se hraniční řekou a zhruba 10 km před Znojmem se vrací zpět na území Moravy. 

Ve dnech 10. a 11. července 1809 se v okolí Znojma odehrála jedna z méně známých, ale neméně významných bitev napoleonských válek. Jednalo se totiž o poslední bitvu páté protifrancouzské koalice, která ale zůstává ve stínu předchozí bitvy u Wagramu z 5. a 6. července. Bitva u Znojma, svedená mezi armádou Francouzů a naší rakouskou císařskou armádou, skončila příměřím, které fakticky znamenalo pro značnou část jižní Moravy (včetně Znojma samotného) okupaci francouzskou vojenskou správou.