Českomoravská společnost pro poštovní historii
Odborná společnost Svazu českých filatelistů, z.s.
Odborná společnost Svazu českých filatelistů, z.s.
Czech Postal History Society • Tschechische Postgeschichtegesellschaft
Již od roku 1986 vydává ČMSPH zpravodaj POSTILIÓN. Vychází 4x ročně a každé číslo obsahuje řadu článků týkajících se poštovního provozu, poštovní historie i historie obecně. Jako příloha Postiliónu vychází také zpravodaj POŠTOVNY a POLNÍ POŠTY - Informace sekce polních pošt. Starší čísla jednotlivých zpravodajů jsou k dispozici ke stažení ve formátu PDF.
Naši členové a příznivci se schází na pravidelných pololetních setkáních, jejichž součástí jsou diskuse, výměna filatelistického materiálu i společenské setkání s přáteli. Našimi členy jsou i zkušení vystavovatelé, jurymané, znalci či autoři filatelistické literatury, kteří radí dalším členům při tvorbě jejich sbírek či exponátů. Na setkání zveme i hosty, nečleny ČMSPH, kteří mají zájem o poštovní historii. Více informací naleznete v sekci ČLENSTVÍ.
Důležitou informací pro každého sběratele je vzácnost jeho filatelistického materiálu, resp. počet dochovaných kusů vzácných známek a celistvostí. Mimo povědomí o vzácnosti těchto zásilek je neméně důležitým motivem i snaha ochránit filatelisty před padělky, protože nabízenou celistvost si může sběratel ověřit v takovémto seznamu. Je proto zásadní, aby seznamy existujícího filatelistického materiálu byly veřejně přístupné všem sběratelům.
Náš kolega Vít Vaníček, čestný předseda SČF a dlouholetý člen ČMSPH, byl jmenován za svoudlouhodobou úspěšnou vystavovatelskou činnost členem Filatelistické síně slávy („The Hall of Fame in Philately“). Oficiálně bylo toto jmenování oznámeno zástupci firmy The Global Philatelic Network dne 7.5.2025 na filatelistické výstavě v Birminghamu, již 26.4.2025 ale proběhlo v Praze setkání pozvaných hostí, na které bylo Vítkovo jmenování anoncováno neoficiálně. Součástí velmi příjemného setkání v prostorách hotelu Imperial byl také křest Vítovy knihy o jeho exponátu „Poštovní historie Českých zemí – od počátku do roku 1867“. Křest publikace provedl její autor a pan Jonas Hällström RDP. Tato kniha byla zařazena firmou The Global Philatelic Network do její prestižní knižní řady „Edition D´Or“ vyhrazené nejvýznamnějším světovým filatelistickým exponátům. Cílem této edice je uchování těchto významných exponátů pro budoucnost, kniha mimo jiné obsahuje skeny všech listů Vítova exponátu obsahujícího řadu unikátních či raritních celistvostí.
Panu Vítu Vaníčkovi k jeho úspěchu srdečně gratulujeme, toto významné ocenění se mu dostalo jako prvnímu českému filatelistovi v historii.
Dne 1.3.2025 se konala členská schůze Českomoravské společnosti pro poštovní historii (ČMSPH). Zápis z této schůze naleznete ke stažení zde. Během schůze proběhla také krátká přednáška pana Lubora Kunce na téma "Poštovně-historická celistvost 1945".
Nové články:
Většina našich čtenářů zřejmě bude sledovat dostihový závod Velká pardubická steeplechase, která je pořádána již od roku 1874. Jednou z místních překážek je „Poplerův skok“ pojmenovaný právě po vysokomýtském rodáku Rudolfu Poplerovi (1899-1932). Překážka upomíná na poslední závod tohoto špičkového jezdce.
Až do roku 1962 byla nejvyšším stupněm filatelistických výstav výstava mezinárodní. Zpravidla se jednalo o výstavy s účastí sběratelů z několika málo států, případně kontinentální výstavy za účasti filatelistů ze zemí pokrývajících celý příslušný kontinent. Již před Druhou světovou válkou se stále více propojovali filatelisté Evropy a Severní Ameriky, po válce se pak do světového filatelistického dění zapojovali sběratelé i z dalších zámořských zemí, často vzniklých jen před několika málo léty.
Mobilizace čs. armády v roce 1938 přinesla i aktivaci systému polních pošt. Jejich hlavním přepravním prostředkem byla železnice, kterou využívaly jednotlivé úřady polních pošt k dopravě přijatých poštovních zásilek do tzv. třídíren polních pošt, odkud byly tyto zásilky distribuovány po železnici dále. Přepravované zásilky byly transportovány v kožených pytlích, jejichž hrdlo bylo vždy zaplombováno.
V severní části kanadské provincie Britská Kolumbie vzniklo roku 1807 městečko City of Prince George, které se posléze stalo regionálním centrem této části Kanady. Dnes zde žije kolem 75.000 obyvatel, kteří pracují ve dřevařství, potravinářství, strojírenství či v chemickém a rafinérském průmyslu.
V roce 1908 se slavilo 60. výročí nástupu na trůn císařem Františkem Josefem I., což byla příležitost k mnoha slavnostním shromážděním či akcím. Pozadu nezůstala ani Praha, kde proběhla ve dnech 14.5. – do 25.10.1908 Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory. Jejím cílem byla nejen oslava panujícího císaře, ale i propagace Českých zemí a jejich hospodářské základny.
Po rakousko-uherském dobytí Srbska v říjnu 1915 podléhalo srbské území vojenské správě. Ta zde suplovala státní správu a mimo jiné organizovala i civilní poštovnictví na dobytém teritoriu. Původní srbské poštovní úřady nahradily vojenské „etapní pošty“ .
Mimo dalších listin podléhaly kolkovnému již od dob Rakousko-Uherska i vybrané poštovní formuláře. Jedním z nich byly balíkové průvodky podléhající kolkovnému ve výši 10hal. Poštovní správa nechala kolky natisknout přímo na příslušnou průvodku, takže odesílatel nemusel kolek nikde shánět, ale pouze zaplatil cenu formuláře, která již obsahovala i tento poplatek.
Všem členům a příznivcům Českomoravské společnosti pro poštovní historii a jejich blízkým přejeme příjemné prožití vánočních svátků a v novém roce pevné zdraví, mnoho štěstí, spokojenosti a sběratelských úspěchů. Pro návštěvníky našeho webu jsme jako malý dárek zpřístupnili všechny zpravodaje Postilión, Polní pošty, a Poštovny vydaných v roce 2022. Děkujeme za Vaši přízeň!
01/12/2024
Již tradičně jsme se sešli v listopadu v Plzni. Pan Jaroslav Kejř seznámil přítomné členy s prvními poštovními razítky úřadu Františkovy Lázně od původní sběrny dopisů až po poštovní úřad (po roce 1858). Přinesl také na ukázku svou novou knihu zabývající se poštovními úřady Ašska. Pan Bedřich Helm informoval o nově vydaných knihách ArGe Tschechoslowakei týkající se pošty v Osvětimi a 2. světové války a letiště Berlin-Tempelhof. Druhá zmíněná publikace se týká i našich nuceně nasazených a letecké poštovní linky Praha-Berlín.
Pánové Jan Berr a Jaroslav Borůvka pohovořili o připravovaném dodatku průkopnické práce Emila Votočka, který vyjde během roku 2025 jako příloha časopisu Filatelie a bude se zabývat poštovními razítky Českých zemí do roku 1918. Diskuse se stočila i na připravovanou výstavu PRAGA 2028, na kterou se poštovní historici již těší. Pan Jaroslav Stuna pohovořil o dvou existujících celistvostech vyplacených nevydanou britskou úřední poštovní známkou 1840. Tato cenina byla připravována pro poštovní provoz Královské kanceláře, nakonec ale nebyla uvedena do provozu. Pan Wimmer seznámil přítomné s existencí replik poštovních razítek čs. polní pošty ve Velké Británii, na která narazil na výstavě modelářů.
Nový člen pan Dalešický hovořil o svém výzkumu poštovních úřadů a poštoven Orlickoústecka v roce 1938, kdy část regionu připadla k Sudetům, a druhá část zůstala součástí ČSR. L. Kunc pohovořil o spolupráci s časopisem Merkur Revue a ArGe Tschechoslowakei, o tedy ještě běžící výstavě filatelistických rarit Odborné společnosti filatelistických studií v Praze i o úspěšné účasti českých vystavovatelů na evropské výstavě HAFNIA 2024. Upozornil také přítomné členy na termín přihlášek na národní výstavu s mezinárodní účastí LIBEREC 2025, který vyprší dne 14.2.2025. Národním komisařem je pan Tomáš Pazderník (tom.pazdernik@seznam.cz), podrobnější informace jsou k dispozici na www.liberec2025.cz . Řada přítomných členů avizovala svou vystavovatelskou účast na liberecké výstavě.
Lubor Kunc, 25/11/2024
Jen před několika měsíci skončilo mistrovství světa v ragby, bohužel bez naší účasti … . Bývaly ale doby, kdy se naši ragbisté účastnili i významných mezinárodních turnajů. Pojďme se společně podívat na doklad jednoho z těchto šťastnějších období našeho ragbyového sportu.
Korespondence příslušníků Československé domobrany z Itálie 1) dislokovaných na území Čech a jižní Moravy, kde vykonávaly většinou pohraniční službu, patří spíše mezi vzácnou. Jednotlivé domobranecké prapory se totiž v poměrně krátkém období let 1919 až 1920 často přesouvaly a navíc také docházelo ke slučování praporů v důsledku postupné demobilizace domobranců. Více k problematice naleznete také v obsáhlém článku [1] .