POŠTOVNY HORNÍHO PODYJÍ

Řeka Dyje, německy Thaya, vzniká na soutoku Moravské a Rakouské Dyje v Dolnorakouském městečku Raabs an der Thaya. Její tok je necelých 240 km dlouhý a na svém konci se v česko-slovensko-rakouském trojmezí vlévá do řeky Moravy jako její nejdelší přítok. Horní tok Dyje od Raabsu po Znojmo, charakteristický meandrujícím a poměrně hluboký kaňonem, protéká Rakouskem a u dalšího městečka Drosendorf vtéká na Moravu. Po dalších zhruba 30 km se stáčí zpět k jihu, stává se hraniční řekou a zhruba 10 km před Znojmem se vrací zpět na území Moravy.

Historicky nedošlo na tomto území k výraznějšímu rozvoji průmyslu ani dopravní infrastruktury a případný další rozvoj regionu pak v podstatě zastavil pohnutý vývoj během celého 20. století - tak jako v případě většiny českého a moravského pohraničí. Největší investiční akcí, která výrazně ovlivnila život na obou březích řeky, se pak stala pouze stavba Vranovské přehrady v letech 1929 - 1933. Již v druhé polovině 19. století byla oblast horního Podyjí vyhledávaným výletním cílem, nazývaným také “Moravským Švýcarskem”, a turisty oblíbenou oblastí je (nejen) horní Podyjí dodnes.

Výřez mapy s horním tokem řeky Dyje a s označenými obcemi s poštovnami: Podhradí nad Dyjí (1), Chvalatice (2), Zálesí (3), Lančov (4),Podmyče (5), Lukov (6), Hnanice (7), Havraníky (8) a Dyje (9).

Článek představuje několik obcí na horním toku Dyje na dnešním území ČR, které leží přímo na březích řeky Dyje nebo v jejím blízkém okolí, a ve kterých byla v průběhu let v provozu poštovna. Obce jsou řazeny postupně, tak, jak se nachází po proudu řeky. Jako první je vždy uvedeno současné jméno obce a v závorce číslo poštovny dle 20. díla monografie. Za závorku je uveden český, dříve užívaný název obce na razítku poštovny / německý ekvivalent; další jiný užívaný název v češtině.

(1) Podhradí nad Dyjí (P-558) - Frejštejn / Freistein (über Schaffa); Podhradí nad Dyjí

Obec v blízkosti moravsko - hornorakouské hranice je vůbec první moravskou obcí na celém toku Dyje a až do roku 1949 nesla název Frejštejn (německy Freistein). Původně se jednalo o obec s drtivou převahou německého obyvatelstva (322 Němců a 29 Čechů v roce 1939), které bylo v roce 1945 odsunuto. Dnes má Podhradí nad Dyjí pouhých 50 obyvatel, je však vyhledávaným turistickým letoviskem se značným množstvím rekreačních staveb.

Poštovna zde byla zřízena 1. června 1933, nadřízeným poštovním úřadem byla pošta v nedalekém v Šafově (Schaffa) a po roce 1949 pošta ve Vranově nad Dyjí. Poštovna zrušena po 20 letech existence 30.6. 1953.

(2) Chvalatice (Ch-529) - Chvalatice / Chwalatitz (über Schiltern), Waldsee über Schiltern

Obec leží nad údolím řeky Dyje, protékající tu směrem k Vranovu nad Dyjí obzvláště členitým meandrovitým kaňonem. Historicky první zmínkou je listina krále Vladislava II. z roku 1498 potvrzující vlastnictví nedalekého bítovského hradu a všeho příslušenství Burjanu Bítovskému z Lichtemburka. Kolem roku 1900 byla obec obydlena převážně německým obyvatelstvem. Z celkového počtu 540 osob čítala česká menšina 63 osob. V současnosti v obci žije 100 obyvatel, nicméně v katastru obce se nachází více než 300 rekreačních chat a chalup.

Poštovna v obci fungovala od 1.11. 1921, po roce 1938 obec v německém záboru. V letech 1944/45 byla poštovna uzavřena a oficiálně zrušena v roce 1946. Během let 1938 - 1942 změnila poštovna dokonce 5x (!) název. Nadřízený poštovní úřad se nacházel v 10 km vzdálené obci Štítary.

(3) Zálesí (Z-511) - Šreflová / Schröffelsdorf (über Schiltern), Schröffelsdorf über Znaim; Zálesí

Obec leží na staré kupecké cestě Jemnice – Znojmo v blízkosti Vranovské přehrady. Vznikla v roce 1779 tak, že moravský místodržící Schröffel z Mansberga vyvlastnil část panských pozemků a rozdělil je mezi deset rolníků, kteří přišli ze sousedních obcí. Podle tohoto šlechtice také nesla vesnice své první názvy - Mansberg (Mansperk) a Schröffelsdorf (Šreflová). Název Zálesí pochází až z roku 1949.

Poštovna s nadřízeným poštovním úřadem v sousedních Štítarech (Schiltern) otevřena 1.3. 1905. V letech 1944/45 byla poštovna uzavřena a provoz byl obnoven až v roce 1946 (zúčtovací pošta Šumvald / od roku 1949 Šumná). K definitivnímu uzavření poštovny došlo 30.6. 1953.

Bohužel, tuto poštovnu se mi nepodařilo doložit. Pokud by mohl některý ze sběratelů toto prázdné místo doplnit, prosím o zaslání obrázku na email správce webu. Předem děkuji!

(4) Lančov (L-504) - Lanžov / Landschau (über Frain); Lančov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323 (ve stejné listině je zmíněna i obec Podmyče), kdy král Jan Lucemburský směnil zeměpanské statky s Jindřichem z Lipé. V této době patřil Lančov zeměpanskému statku v sousedním Vranově nad Dyjí. Od roku 1938 byla obec v německém záboru. V červnu 1945 bylo většinové německé obyvatelstvo, odsunuto. V současnosti do území obce zasahuje velká část přehradní nádrže Vranov, kde se v lokalitách Lančovská a Stříbrná zátoka nachází téměř 500 chat.

Poštovna byla v provozu od 16.12. 1903, v letech 1944/45 byla uzavřena a oficiálně byl ukončen provoz poštovny k 15.8. 1946.

Zdroj: https://www.pofila.cz

(5) Podmyče (P-563) - Pomyče / Pomitsch (über Frain); Podmyče

Obec se rozkládá v údolí, vpravo od silnice vedoucí z Vranova nad Dyjí do Šafova. Opět jedna z mnoha původně “německých” vesnic. V roce 1930 zde žilo 323 obyvatel, z toho pak pouze dva Češi. V roce 1935 v obci vyhrála volby demokratická Německá křesťanskosociální strana lidová (DCV), která byla zastoupena i v prvorepublikové vládě (v březnu 1938 se strana pod tlakem henleinovců rozpadla). V současnosti má obec 112 obyvatel.

Poštovna zde byla zřízena 1.12.1900 a stejně jako v případě sousedního Lančova byla v letech 1944/45 uzavřena a k oficiálnímu ukončení provozu poštovny došlo také k 15.8. 1946.

Zdroj: https://www.pofila.cz

(6) Lukov (L-596) - Lukov / Luggau

Zmínka o obci pochází již z roku 1235. Řeka Dyje zde tvoří zhruba 2 km jižně od obce státní hranici s Rakouskem, kde v padesátých letech vyrostla první linie pohraničního plotu - železné opony. Po roce 1968 pak vznikla hned za vsí linie druhá.

Poštovna měla v obci poměrně krátké trvání. Otevřena byla k 1.3. 1932 a po okupaci pohraničí v roce 1938 byla uzavřena a oficiálně zrušena v roce 1946.

(7) Hnanice (H-544) - X / Gnadlersdorf

Vinařská obec v blízkosti státní a dříve i zemské hranice je zmiňována písemnou listinou napsanou již kolem roku 1201 pro premonstrátský klášter v Louce u Znojma (založený 1190) na potvrzení toho, že jistý rytíř Rudgerus věnoval klášteru desátky ze všech svých vinic v Hnanicích. Podstatný význam má listina i pro celé Znojemsko hned ze dvou důvodů. Jednak dokládá, že se tu lidé zabývali vinařstvím již v těchto dávných dobách a také proto, že desátky byly darovány podle tzv. práva německého, což je považováno za první písemný doklad německé kolonizace v této oblasti.

Poštovna v Hnanicích, tehdejším Gnadlersdorfu, byla zřízena 15.3. 1891, ale konce "Velké války" se nedočkala - po 27 letech provozu byla uzavřena 28.8.1918. Nadřízený poštovní úřad hnanické poštovny se nacházel v sousední obci, Šatově.

(8) Havraníky (H-513) - X / Kaidling

Havraníky spolu s Hnanicemi leží na stejné cestě, která spojuje Znojmo s hornorakouským městem Retz. Havranické vinice jsou také poprvé zmiňovány ve stejné listině jako sousední Hnanice. Avšak o obci Havraníky, německy Kaidling, je doložená písemná zmínka až z roku 1269. Ještě v roce 1910 byli ze 759 obyvatel pouze dva české národnosti. Po skončení 2. světové války většina německého obyvatelstva buď sama odešla, nebo byli zbylí obyvatelé německé národnosti nuceně vystěhování do Německa. V současnosti má obec na hranici Národního parku Podyjí 333 obyvatel.

Stejně jako poštovna v Hnanicích měla i poštovna v Havraníkách nadřízený poštovní úřad v sousedním Šatově. Nicméně zřízena byla až o dvě dekády později, 1.11. 1901. A zrušena byla také ještě před koncem první světové války 28.2. 1918.

(9) Dyje (M-540) - Milfron / Mühlfraun

Svůj současný nehistorický název, který je shodný se jménem řeky na jejímž levém břehu leží, získala obec vzdálená 4 km východně od Znojma až v roce 1949 v rámci “degermanizace”. I zde totiž bylo většinové německé obyvatelstvo vysídleno během divokého odsunu v létě 1945.

Poštovna je nejstarší z výčtu zde prezentovaných, otevřena byla již od 10.9. 1889. Díky tomu, že obec Dyje leží na železnici spojující Hrušovany nad Jevišovkou (Grusbach) se Znojmem, můžeme nalézt poštovní zásilky jak s razítkem poštovny, tak i s razítkem vlakové pošty. Ke zrušení poštovny došlo 28.2. 1927. Nadřízeným poštovním úřadem byla nejdříve pošta Znojmo 1, později pak Znojmo 2.

Ing. Jan Regula, 08/06/2022