Mobilizace čs. armády v roce 1938 přinesla i aktivaci systému polních pošt. Jejich hlavním přepravním prostředkem byla železnice, kterou využívaly jednotlivé úřady polních pošt k dopravě přijatých poštovních zásilek do tzv. třídíren polních pošt, odkud byly tyto zásilky distribuovány po železnici dále. Přepravované zásilky byly transportovány v kožených pytlích, jejichž hrdlo bylo vždy zaplombováno. 

Mimo dalších listin podléhaly kolkovnému již od dob Rakousko-Uherska i vybrané poštovní formuláře. Jedním z nich byly balíkové průvodky podléhající kolkovnému ve výši 10hal. Poštovní správa nechala kolky natisknout přímo na příslušnou průvodku, takže odesílatel nemusel kolek nikde shánět, ale pouze zaplatil cenu formuláře, která již obsahovala i tento poplatek.

Německá vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin odstartovala v domovském Friedrichshafenu 15.10.1929 na tzv. “Balkanfahrt” s hlavním cílem v Bukurešti (16.10). Během zpáteční cesty, tzv. “Schlesienfahrt”, která vedla přes území dnešního Polska (Opolí, Vratislav) byla z důvodu husté mlhy nucena změnit původně plánovanou trasu letu a ze Slezska se vracela přes Moravu. Díky rozmaru počasí se tak 17.10.1929 nečekaně objevila vzducholoď Graf Zeppelin také nad Znojmem.

Po zániku Rakousko-Uherska zůstaly v platnosti ještě po několik měsíců poštovní ceniny původních států. Jednu z nich použil odesílatel vyobrazeného těžšího doporučeného dopisu odeslaného v prosinci 1918. Zaslaný dopis vážil něco přes 20 gramů, a proto ho odesílatel vyplatil 20hal základní výplatné + 5hal nadváha dopisu nad 20 gramů + 25hal příplatek za doporučenou zásilku, celkem tedy 50hal. 

První světová válka si vyžádala značné množství zraněných vojáků i civilistů. Mnoho z nich přišlo z různých příčin o zrak. Po vzniku Československa byl proto vytvořen Svaz čs. oslepených vojínů, který zřizoval školy pro osleplé vojáky, pomáhal jim v případě sociální tísně a snažil se jim usnadnit jejich nelehký život. 

V době vzniku Československa nebylo běžné, aby průměrný občan disponoval bankovním kontem, své peněžní převody zpravidla řešil formou složenky placené na místním poštovním úřadě. To byl i případ odesílatele vyobrazené peněžní poukázky podané v lednu 1919 na poštovním úřadě Moravičany nedaleko Uničova.

Poštovní předpisy umožňovaly zasílání tiskovin jako doporučených zásilek. Tuto službu využívali zpravidla obchodníci, kteří chtěli mít jistotu, že jimi zasílané dokumenty příjemce řádně obdrží. Zasílané tiskoviny musely být kdykoliv překontrolovatelné, jelikož jejich odeslání bylo spojeno s ...

Sokolské slety byly sportovními a kulturními událostmi, kterých se účastnily statisíce diváků a desítky tisíc cvičenců. První slet proběhl roku 1882, v roce 1926 se konal již slet osmý. Jednalo se o první slet konaném na Strahovském stadionu, jehož tribuny měly kapacitu 130.000 osob a plocha sletiště pojmula až 14.000 sportovců. 

Od použití prvního československého příležitostného poštovního razítka je tomu letos  sto let (původní text publikován v roce 2019, poz. autora). Co ale rozhodlo o jeho zhotovení právě k příležitosti Župního sletu sokolstva ve Znojmě, se již patně nedopátráme. Tuto událost si alespoň v následujícím textu nastíníme v širších historických souvislostech. 

Čs. pošta umožňovala odesílatelům složenek psát na rub dokumentu zprávu pro příjemce. Tato možnost byla využívána ale jen výjimečně, většinou odesílatel peněz byl s příjemcem domluvený a platba byla identifikována dle jména odesílatele peněz. To ale nebyl případ vyobrazené složenky odeslané roku 1928. 

Kancelář prvního čs. prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (1850-1937) byla v čilém poštovním styku nejen s čs. úřady, ale i čs. obrany pobývajícími doma i v zahraničí. Příkladem je úřední doporučený dopis odeslaný z poštovního úřadu na Pražském hradě roku 1924 do Švýcarska.

V roce 1919 bojovali čs. legionáři jak na domácí frontě na Slovensku a Podkarpatské Rusi (příslušníci čs. legií ve Francii a Itálii), tak v cizině na Sibiři (čs. legionáři v Rusku). Nově vzniklá republika se jim rozhodla vzdát hold, a dne 27.10.1919 vydala Čs. pošta sérii tzv. Legionářských známek zobrazujících lva trhajícího okovy a matku s dítětem.

Řeka Dyje, německy Thaya, vzniká na soutoku Moravské a Rakouské Dyje v Dolnorakouském městečku Raabs an der Thaya. Její tok je necelých 240 km dlouhý a na svém konci se v česko-slovensko-rakouském trojmezí vlévá do řeky Moravy jako její nejdelší přítok. Horní tok Dyje od Raabsu po Znojmo, charakteristický meandrujícím a poměrně hluboký kaňonem, protéká Rakouskem a u dalšího městečka Drosendorf vtéká na Moravu. Po dalších zhruba 30 km se stáčí zpět k jihu, stává se hraniční řekou a zhruba 10 km před Znojmem se vrací zpět na území Moravy. 

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) byl ve svém politickém úřadě v období 1918-1935, poté se kvůli svému věku a zdravotnímu stavu musel své funkce vzdát.  Zbytek života strávil na zámku v Lánech, kde dne 14.9.1937 zemřel. 

Již od nepaměti korespondovali obyvatelé různých států se svými soudními orgány. To byl i případ vyobrazené úřední obálky libereckého okresního soudu z 30.1.1919, která byla adresovaná známému pražskému advokátovi JUDr. Karlu Rixovi (1873-1956) zastupujícího u soudu některého ze svých klientů.