PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ RAZÍTKO “SOKOLSKÝ SLET VE ZNOJMĚ 1919”

Situace na Znojemsku nebyla klidná ani po osmi měsících od připojení Znojma a zbytku celého regionu dne 16. prosince 1918 (pondělí) k Československé republice, čímž došlo k faktického zániku provincie Deutschesüdmähren. Z filatelistického hlediska lze tuto provincii doložit pouze tzv. poněmčenými poštovními (“znárodněnými”) razítky, u jejichž původně dvojjazyčného provedení došlo k vylámání českého názvu - tzv. poněmčení (obr. 1).  

U národnostně rozděleného největšího střediska jihozápadní Moravy s menšinou českého obyvatelstva, vyvstala potřeba deklarace jasné vzájemné sounáležitosti Znojma s novou republikou a československou identitou. Sokol, vnímaný jako symbol české národní jednoty a její ochrany, který byl v této době začleněn také do vojenských struktur, se prostřednictvím svých sletových cvičení k tomuto účelu běžně využíval. Zřejmě poprvé byl záměr na uspořádání sokolského sletu ve Znojmě v roce 1919 oznámen v periodiku „Sokol“ . V rubrice „Činnost menšinová”, pod kapitolou „Letošní župní slety v městech smíšených“ byla zveřejněna informace: „Také ve Znojmě bude slet župy Západomoravské 3. srpna.“ 

Nicméně zřejmě vzhledem k situaci na Slovensku, kde probíhaly boje s armádou Maďarské republiky rad a následné červnové všeobecné Sokolské mobilizaci, kdy bylo sestaveno a na Slovensko přepraveno několik dobrovolnických sokolských praporů, byl termín sletu odložen na 24. srpen.  V Lidových novinách z pátku 22.8. 1919 byl otištěn v rubrice Denní zprávy článek Na slet sokolský do Znojma!, který oznamoval: “...slet na ⟫německé⟪ půdě Znojma a veliký průvod manifestační, který dokáže Němcům, že menšina znojemská není osamocena. Národního lesku dodá sletu účast české Vídně, účast ministrů Staňka a Klofáče, dále dra. Scheinera, chystá se prý i generál Pellé se štábem, aby vzdal dík Sokolstvu za obětavé hájení Slovenska. Nemějte obavy z přeplnění vlaků. Jsou vypraveny i dvakrát za sebou z Brna, Brodu, Vídně a Břeclavy. Nemějte obav o bezpečnost. Němci jsou tentokrát ticho jako beránci. Ubytováno bude v samé Louce 3000 osob., tamtéž pro případ deště ukryje se lehce 10.000 lidí. … slet náš nebude podnikem výdělečným, ale lidovým a národním, jehož cílem je manifestace a posílení menšiny znojemské v mravním boji národnostním. Vzhůru tedy 24. srpna do Znojma!”. 

Slet samotný začal v neděli 24. srpna v poledne, kdy se vydal průvod Sokolstva na slavnostní pochod městem. Ten byl zakončený projevy na náměstí Svobody (dnes Horní náměstí), kdy mimo jiné generál Pellé projevil dík Sokolům za oběť, kterou položili v plucích Svobody při bojích na Slovensku. Samotné cvičení, kterého se zúčastnilo dle dobového tisku na 1500 cvičenců ze čtyř žup, bylo zahájeno za hustého deště ve tři hodiny odpoledne na louckém cvičišti (obr. 7). 

Pro sběratele – filatelisty – se tato akce stala hodnou pozornosti teprve poté, co časopis „ČESKÝ FILATELISTA“ vydaný dne 15. října 1919 na straně 129 v rubrice „RŮZNÉ ZPRÁVY“ zveřejnil následující informaci: „První příležitostné razítko československé, úřední, zhotoveno bylo u příležitosti sokolského sletu ve Znojmě konaného dne 24. srpna 1919. Je to kulaté razítko s nápisem v mezikruží: „Sokolský slet ve Znojmě Č. S. P.“ a na datumovém poli: 24. VIII. 1919.“  Sběratelé byli tedy o používání příležitostného poštovního razítka informováni až téměř dva měsíce po konání příslušné akce. Neměli tedy možnost z veřejných pramenů zjistit, že bude používáno speciální razítko, a tak si jej nějakým způsobem opatřit.

Vzhledem k výše uvedenému se jako zcela jednoznačný jeví fakt, že autentických poštovně-historických materiálů ze Znojma z 24. srpna 1919 se zachovalo pouze minimální množství. Můžeme zcela jistě uvažovat o českých návštěvnících akce, či samotných cvičenců, kteří takovou zvláštnost – speciální poštovní razítko – při zaslání pozdravu (pohlednice) z akce využili. V případě místního obyvatelstva ale nelze předpokládat, že by ji zasílali sami sobě.

Poštovné v rozhodném dni (tedy v době tzv. II. tarifním období) bylo v případě pohlednice ve výši 15 haléřů, v případě dopisu (psaní do hmotnosti 20 gramů) ve výši 25 haléřů. Psaní je možno z masivního rozesílání zcela jistě vyloučit, a to vzhledem k vydaným sletovým pohlednicím, které byly jistě na cvičišti či u českých vlasteneckých obchodníků (prodejců koloniálního zboží, trafikantů) v té době k dispozici. Na poštovně prošlých pohlednicích se obvykle nachází tři známky z emise „Hradčany“, a to v nominálních hodnotách 5 a 10 haléřů (obr. 9), nebo 15 haléřů (obr. 10).

SLETOVÉ PROPAGAČNÍ POHLEDNICE A NÁLEPKY

K sletu byly již s předstihem vytištěny ve smíchovské tiskárně  V. Neubert a synové dvě propagační pohlednice (obr. 11) na nichž bylo ale uvedeno původně plánované datum sletu 3. srpna 1919. První pohlednice má v horní části zobrazen motiv sokolstva v ornamentu z českých národních barev a lipových listů, v dolní části s textovým motivem „SOKOL“. Pod vlastní obrazovou částí je umístěn čtyřřádkový text „ŽUPNÍ SLET SOKOLSKÝ / VE / ZNOJMĚ / 3. SRPNA 1919“. Na druhé pohlednici (obr. 13) je v rámu v národních barvách umístěn obrazový motiv sokolského cvičence jedoucího na bílém koni, který v rukou svírá sokolskou zástavu (prapor), doprovázený letícím sokolem. Stejně jako v případě první pohlednice, i zde je naznačeno panorama města Znojma s dominantně vystupujícím kostelem sv. Mikuláše. Ve spodní části obrazového motivu je umístěn třířádkový text ve znění „ŽUPNÍ / SLET SOKOLSKÝ / VE ZNOJMĚ“, přičemž na úrovni poslední řádky je v pravé spodní části obrazu doplněn třířádkový časový údaj konání sletu „3. / SRPNA / 1919.“ Tytéž pohlednice byly následně dotištěny s novým termínem sletu (obr. 12 a 14). Zadní (adresní) část je u všech druhů pohlednic naprosto stejná. V polovině je rozdělená svislou čarou, u levé strany je na jedné svislé řádce uveden jako vydavatel „Grafický uměl. ústav V. Neubert  Praha-Smíchov.“

Obr. 11 až 14: Příležitostné pohlednice s různými daty konání sletu

https://alphabetilately.org/Sokol/1919.html

Dalšími materiály jsou sletové nálepky, které se obvykle vylepovaly na prodané pamětní pohlednice. Za jakou částku se zájemcům prodávaly, není v dostupné literatuře popsáno. Jsou známy dva druhy. První, v grafickém provedení F. Makovičky ve třech barevných variantách (modrá, zelená a červená) s vyobrazením sokola v ornamentálním motivu s textem „SLET ZNOJMO“ a původním datem „3.VIII.1919“ (obr. 15,16, 17). Byla vydána jako zoubkovaná, opatřena jednobarevným tiskem, na bílém papíru s lepem. Kdo byl jejím vydavatelem, či která tiskárna jej vytiskla, není doposud známo.

Obr. 15 - 17

https://alphabetilately.org/Sokol/1919.html

Druhá nálepka (obr. 18) v grafickém provedení vychází z provedení druhé sletové pohlednice a byla tištěna vícebarevným tiskem v tiskárně Václava Neuberta na Smíchově (jak vyplývá z jednořádkového nápisu „V. NEUBERT SMÍCHOV“ umístěného pod obrazovou částí). I tato byla vydána jako zoubkovaná, na bílém papíru s lepem. Na závěr této části lze konstatovat, že na většině sletových pohlednic zasílaných ze sletu a opatřených otiskem příležitostného poštovního razítka byly rovněž použity tyto nálepky a jsou tedy určitým pomocným znakem při stanovování pravosti celistvostí.  

Kromě vlastních sletových nálepek někdy bývají na celistvostech použita i dvě nepoštovní (propagační) razítka. První z nich je gumové dvouřádkové s textem „SLET SOKOLSTVA VE ZNOJMĚ“ a datem „24. 8. 1919.“ (obr. 19), které bylo oráženo (v modro-zelené barvě) na prodané pohlednice – někdy i s vylepenými sletovými nálepkami (po jejich vylepení i naopak). V některých případech jsou přes toto razítko nalepeny poštovní známky. 

Druhým razítkem je kruhové s textem „Tělocvičná jednota „Sokol“ * VE ZNOJMĚ *“ v mezikruží a obrazovým logem Sokola (jako organizace) uprostřed (obr. 20). Razítko bylo opět gumové, otisky jsou v červeno-hnědé barvě. Otisky jsou známy přes sletové nálepky, tedy i zde můžeme při použití těchto nepoštovních razítek na celistvostech uvažovat jako o pomocném znaku pravosti celistvostí.

KATALOGIZACE A CENOVÉ OHODNOCENÍ

Příležitostné poštovní razítko Sokolský slet ve Znojmě * Č.S.P * s pevně nastaveným (vyrytým) datem 24.VIII.1919 je již od první republiky standardně v seznamech uváděno jako naše první příležitostné razítko. V poválečné filatelistické literatuře je uváděno v rámci publikace pana Václava Nebeského „Československá příležitostná a propagační razítka 1919-1969“ (vydala MERKURFILA Brno v roce 1971), která vyšla v celkem šesti sešitech. Razítka zde byla katalogizována podle námětového členění, tedy toto razítko bylo možno najít v prvním sešitu (na straně 11) v části (79) Sport, v pododdílu (796-2) Masové sportovní a tělovýchovné akce, pod katalogovým označením „A 1“. Cenové hodnocení (katalogová cena) nebylo uvedeno.

A dnešní pohled – v roce stého výročí – na cenu prvního příležitostného razítka první Československé republiky? V případě celistvostí, dominantně pamětních pohlednic se sletovou tématikou, lze cenu odhadovat vzhledem k četnosti a kvalitě dochovaných materiálů (za posledních třicet let se jich na aukčním trhu mnoho nevyskytovalo) a s přihlédnutím na použití nepoštovních (propagačních) razítek či nálepek na minimální částku i v řádu několika tisíců korun. Lze však do budoucna uvažovat i o dalším navýšení částky – více materiálů již k dispozici prostě není a nebude. Co se týče výstřižků, zde je situace složitější. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let docházelo ke zhotovení „dodatečných“ otisků z originálního razítka uloženého ve sbírkových fondech Poštovního muzea v Praze. Vzhledem k této skutečnosti je pak cena rovna spíše ceně záliby a je možno ji stanovit někde v rozmezí 100,00 až 200,00 CZK. 

Tímto bychom rádi poděkovali panu PhDr. Jiřímu Kacetlovi ze Znojma za připomínky a poskytnutí dobových fotografií k článku.

Publikováno v časopise Merkur-Revue 3/2019, doplněno a upraveno 03/2023

Jiří Neumann - Jan Regula, 03/03/2023