Mimo dalších listin podléhaly kolkovnému již od dob Rakousko-Uherska i vybrané poštovní formuláře. Jedním z nich byly balíkové průvodky podléhající kolkovnému ve výši 10hal. Poštovní správa nechala kolky natisknout přímo na příslušnou průvodku, takže odesílatel nemusel kolek nikde shánět, ale pouze zaplatil cenu formuláře, která již obsahovala i tento poplatek. Jelikož se ale příslušný formulář stal ceninou, musela pošta každý jednotlivý exemplář zúčtovávat a zabezpečit formuláře proti odcizení či jinému poškození, což nemálo komplikovalo běžný poštovní provoz. Tento systém přejala po vzniku republiky i Československá pošta. Na rozdíl od původní rakouské či uherské poštovní správy, které kolky tiskly na hlavní část formuláře zůstávající poště, čs. poštovní správa nechala kolky natisknout na část formuláře potvrzující odeslání balíku, kterou obdržel jeho odesílatel.
Původní pošty nechaly na průvodky tisknout kolky speciálně vytvořené pro tento účel. Čs. pošta ale chtěla původní rakouské a uherské formuláře nahradit co nejdříve novými československými, což se jí nakonec roku 1919 i podařilo. Pro usnadnění výroby proto použila pro kresbu kolku obraz tehdy používané poštovní známky „Hradčany“ vytvořený světoznámým malířem Alfonsem Muchou.
rakouská, uherská a čs. balíková průvodka použitá po vzniku ČSR
Za zmínku stojí, že Uherská pošta tiskla kolky i na poštovní poukázky, které její rakouská sestra ani nástupnická Čs. pošta kolky neopatřovala. Pro kresbu kolku použila uherská poštovní organizace spěšnou známku emise 1916.
Lubor Kunc 05/12/2024