JOSEF BICAN A KAREL STŘÍBRNÝ

V předválečném Československu dominovaly čs. fotbalu pražské kluby Sparta a Slavie. Sparta se stala mistrem v létech 1918, 1919, 1920, 1923, 1924, 1926, 1927, 1932, 1936, 1938 a 1939, Slavia v létech 1922, 1925, 1929, 1930, 1931, 1933, 1934, 1935 a 1937. Na ostatní týmy zbyla jen vítězství v létech 1921 a 1928 – obě si zajistil legendární klub SK Viktoria Žižkov.

Oba týmy stále hledaly nové posily a jedním z nejžádanějších hráčů byl útočník Josef Bican (1913-2001). Ten se narodil českým rodičům ve Vídni a měl díky tomu rakouské státní občanství. S fotbalem začal ve vídeňských mládežnických klubech, kde hrával v létech 1923-1931. Následně přestoupil do rakouského ligového fotbalu, ke byl členem klubů Rapid Vídeň (1931-1935) a Admira Vídeň (1935-1937). V létech 1933-1936 byl fotbalovým reprezentantem Rakouska.

V roce 1937 přestoupil do Slavie Praha. Klub sice v roce 1938 ligu nevyhrál, ale Slavia zvítězila v ceněném Středoevropském poháru 1938, když porazila OFK Bělehrad, Inter Milán, Janov 1893 a ve finále zdolala Ferencvároš Budapešť 4:2. Josef Bican se stal jedním ze slávistických hrdinů tohoto klubového úspěchu.

I díky tomuto výsledku chtěla J. Bicana do svého kádru i čs. reprezentace, zejména s ohledem na blížící se mistroství světa 1938 ve Francii. Bican měl ale stále rakouské občanství a jeho situaci zkomplikoval německý „Anschluß“ Rakouska v březnu 1938. Po jeho provedení se totiž Bican automaticky stal říšským občanem. O jeho služby měl zájem i německý reprezentační trenér Sepp Herberger (národní tým vedl v létech 1936-1942), který již zaangažoval do získání Josefa Bicana i německého politika Josefa Goebbelse a JUDr. Wilhelma Tschakerta, předsedu Svazu německých fotbalových klubů v Československu („Deutscher Fußball-Verband“). Bican osobně dával přednost spíše životu v Československu, ale „udělení“ německého občanství nemohl úplně ignorovat.

Vyjednávání s čs. úředníky ohledně jeho statutu také nepřinesla kýžený výsledek, byrokratický aparát považoval Bicana za cizince a hledal spíše důvody, jak ho z Československa dostat, než způsob, jak ho zde udržet. V té chvíli dostal nápad slávistický právník JUDr. Karel Langer. Ten navrhl získání domovského práva pro Josefa Bicana, které mohla obec udělit s podmínkou získání československého státního občanství. Bican s tímto řešením souhlasil, ale ještě zbývalo najít obec, která by mu toto právo udělila.

Lubor Kunc, 24/05/2022